Když jsme trávili týden dovolené s mými kolegy ze zaměstnání v Peci pod Sněžkou, měli jsme opravdové štěstí na to nejkrásnější zimní počasí, jaké si člověk může přát. Nejprve napadl prachový sníh a poté se udržovalo po celý zbytek týdne slunečné počasí a takřka bezvětří. Jeden den jsme se vypravili i na Sněžku, její jižní svah zasněžený nebyl a tak se dalo poměrně snadno stoupat vzhůru s lyžemi na ramenou, zato západní část hory byla pokryta ledem a sestup k Luční boudě byl poměrně dramatický, ale obešel se bez úrazu. Co jsem tu však postrádal, bylo vhodné oblečení.
Dnes bych se na takovou túru vypravil s jiným vybavením a hlavně bych měl v batohu rezervní oděv pro případ, že se prudce změní ráz počasí. My jsme tehdy měli na Sněžce azúro a v okolí Luční boudy fantastický sníh, ale v těchto vyšších polohách se může počasí změnit velmi rychle a dostatečným varováním by měl být pomníček Hanče a Vrbaty, kteří zahynuli právě díky podceňování typického horského klimatu. Kdyby totiž měli k dispozici svetr Devold merino, tedy z vlny merino, domnívám se, že by v Krkonoších žádný pomníček nestál.
Svetr Devold považuji za naprosto základní vybavení do hor na jakékoli túry na běžkách nebo pěší túry v chladném období roku. Hodí se pro běžné smrtelníky – návštěvníky hor i pro profesionální členy Horské služby. Vlna merino je speciální druh vlny, který dokáže zahřát i v extrémních povětrnostních situacích. Vlnu merino využívali již před staletími norští rybáři, kteří pracovali v drsných podmínkách severních moří a Norsko je obecně země, která dokonale prověří lidské schopnosti při pohybu v přírodě. Norové zkrátka dobře vím co dělají a dobře ví, co je zahřeje. Takže namísto placky s rumem, která sice zahřeje, ale alkohol nakonec způsobí jen zdravotní problémy, je lepší důvěřovat znalostem a zkušenostem obyvatel drsného Skandinávského poloostrova.