Z kovu holýma rukama nic nevyrobíme. To je prostě fakt. Ke zpracování takového pevného materiálu je určitě zapotřebí celá řada strojů a nástrojů, jimiž dosáhneme u kovových výrobků potřebných vlastností, rozměrů a jiných výsledků. A proto nikoho neudivuje ono množství vybavení, které můžeme uvidět někde v dílnách nebo jiných kovozpracujících provozech. Tam si majitelé pořizují ledacos, co při práci s kovem uplatní a co si mohou dovolit koupit. A zejména s tím posledním, co tu zaznělo, bývají potíže. Zpracovatelé kovů by určitě dokázali uplatnit celou řadu strojů a nástrojů, které se jim nabízejí, ale někdy to nejde, protože na taková zařízení prostě nemají dost peněz. A není divu, že je tomu tak, protože je spousta vybavení pro kovodílny a továrny velice drahá.
Takže by si lidé pořídili rádi kdeco z vybavení potřebného pro výrobu něčeho kovového. Ale nakonec jsou rádi, když si pořídí aspoň to naprosto nepostradatelné. A někdy si možná ani ty nejdůležitější nástroje nemohou dovolit, protože i ty jsou nad jejich finanční možnosti. A co si s tím potom počít?
Když někdo shání třeba modulové frézy, může ušetřit a možná se přímo vyhnout zruinování tím, že najde tu nejvýhodnější nabídku, která je finančně dostupná. Ale o takové nabídce se musí vědět, protože ta je mezi drahým vybavením pocházejícím přímo od výrobců vlastně unikátní. A která že je ona nejvýhodnější nabídka? Přece ta od prodejce vykupujícího a prodávajícího nástroje, které se dosavadním majitelům staly nepotřebnými. Je totiž jasné, že když už někdo něco nepotřebuje, rád to prodá i za zlomek ceny, aby na tom tratil co nejméně. Aby to jenom tak zbytečně nevyhodil. A co se podaří obchodníkovi levně získat, to také levně prodává. K potěše těch, kdo tytéž nástroje a stroje shánějí a jsou určitě rádi, když dostanou kvalitu za výrazně nižší cenu.